Autoimunitní onemocnění

Autoimunitní choroby vznikají v důsledku selhání mechanismů tolerance k vlastním tkáním v důsledku kombinace vnitřních a vnějších faktorů.

Tato onemocnění patří mezi nejzávažnější choroby imunitního systému. Jejich závažnost spočívá v tom, že si člověk sám v sobě nese sebedestruktivní program. Lékař specialista nemá velkou šanci pomocí syntetických léků tento problém řešit. Může jenom sledovat projevy autoimunitní nemoci a mírnit její následky.

Imunitní systém reaguje neadekvátně. Ve snaze bránit se napadení viru, bacilu, toxinu či alergenu si tvoří protilátky, které pak paradoxně napadají vlastní tkáň. Tedy jde o skutečný sebedestruktivní proces.

Autoimunitní onemocnění vzniká postupně. Má několik fází, které mohou trvat měsíce i léta.

Fáze iniciace

Dojde k poruše tolerance projevující se tvorbou autoprotilátek.

Fáze propagace

Objevují se známky zánětlivého poškození tkání.

Fáze regulace

Spontánně, nebo v důsledku léčby se zánět může zhojit. Pokud se nezhojí, zánětlivé poškození se rozšiřuje v rámci jednoho orgánu nebo na další orgány.

Konečným stadiem může být nezvratné poškození.

Typy autoimunitních chorob

  • systémové
  • orgánově lokalizované
  • orgánově specifické

Nejčastější autoimunitní nemoci

  • Addisonova choroba (periferní forma spojená s poškozením kůry nadledvin)
  • Cukrovka 1. typu
  • Myasthenia gravis
  • Perniciózní anémie
  • Revmatická horečka
  • Revmatoidní artritida
  • Roztroušená skleróza
  • Sjögrenův syndrom
  • Sklerodermie
  • Systémový lupus erythematosus (SLE)

Příčiny poruch imunitního systému

Příčiny vzniku těchto nemocí nejsou většinou zcela jasné. Zásadní je určitý genetický předpoklad pro vznik patologické autoimunitní reakce. Kromě toho je tu také nějaký vyvolávající faktor, který patologickou reakci spustí. Většinou je neznámý, často ovšem může být příčinou banální viróza (zejména horních cest dýchacích). Infekce je imunitním systémem potlačena, ale blíže neurčitým způsobem ho vyprovokuje k napadení některých buněk našeho těla.

Další faktory, které mohou vyvolat poruchy imunitního systému:

  • zvýšená kyselost organismu (např. z ovzduší, vody, potravy)
  • aktivita hnilobných baktérií, kvasinek a plísní s jejich toxickými metabolity
  • psychická zátěž, vyčerpání, negativní emoce a stres

Léčba autoimunitních chorob

V léčbě se používají různé typy preparátů u jednotlivých chorob. Vždy jde však víceméně o to, utlumit imunitní systém nemocného člověka. Problém je v tom, že utlumení imunitního systému je nebezpečné pro snadnější vznik infekcí a nádorových onemocnění. Proto se imunitu tlumící léky používají s mírou a je snaha vyvinout nové léky, které by cíleněji tlumily jen patologické imunitní reakce.

Z léků se nejčastěji používají kortikoidy, a to jak ve formě tablet, tak kožních mastí. Dalšími používanými látkami jsou nejrůznější chemoterapeutika a novinkou je biologická léčba. Biologická léčba je snahou cíleně tlumit imunitní systém bez narušení jeho celkových funkcí.

Autoimunitní onemocnění patří do témat

Přidat příspěvek k tématu

* Povinné pole

Adresář

Diskuze na téma Autoimunitní onemocnění

Píšeme jinde


Zdravě.cz na Facebooku